Posts Tagged vysoké školy
Debata: Vysokoškolské vzdělávání v situaci ekonomické krize
Iniciativa Za svobodné vysoké školy Vás zve na debatu: “Vysokoškolské vzdělávání v situaci ekonomické krize”. Jako hosté vystoupí prorektor UK profesor Stanislav Štech a místopředseda Rady vysokých škol profesor Jiří Zlatuška.
Tisková zpráva iniciativy Za svobodné vysoké školy k oznámení rezignace ministra školství Josefa Dobeše
21. 3. 2012 Iniciativa Za svobodné vysoké školy vítá zprávu o rezignaci ministra školství Josefa Dobeše. Ministr dnes mj. deklaroval, že „akceptovat […] drakonické zavázání rozpočtu školství, které by ve výsledku znamenalo okamžité snížení platů učitelům,“ nechce připustit. Domníváme se však, že toto vysvětlení odstoupení není dostatečné. Předpokládáme, že hlavními důvody pro ministrovu rezignaci byly množící se kritické ohlasy na činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V poslední době si ministr vysloužil kritiku pro nekompetenci a řadu kontroverzních kroků, zejména pak kvůli nejasnostem v otázce čerpání dotací z evropských fondů, reformě financování regionálního školství, častým personálním obměnám na ministerstvu nebo postupu v kauze [...]
Happening: Vážíme si vzdělání!
Happening proti vysokoškolským reformám Ve čtvrtek 23. února bude Legislativní rada vlády projednávat věcné záměry zákonů o vysokých školách a o finanční pomocí studentům. Přijďme vyjádřit podporu odmítavým stanoviskům akademických obcí a vysokoškolských reprezentací ohledně navrhované reformy! Přijďme ukázat, že si vážíme vzdělání! Současné reformní návrhy ministerstva školství mají veřejné vysoké školy a potažmo vzdělávání v ČR změnit k nepoznání. Počítá se s výrazným omezením samosprávnosti vysokých škol a vysokoškolské hospodaření mají napříště určovat zejména politické a ekonomické zájmy. Předložené věcné záměry zakonů vznikaly bez širší diskuze a navzdory mnohým kritickým připomínkám vysokoškolských reprezentací a odborné veřejnosti. Oficiálně je odsoudily [...]
Výběr z tisku / O vysokých školách
Opět přinášíme výběr článku, které se týkají vysokých škol. Dnes to jsou čtyři příspěvky, které vyšly v A2. Petr. A. Bílek Akademická jatka (2008) O možném zániku některých univerzitních humanitních oborů Začíná nový akademický rok. Politikové všech našich stran nejen při té příležitosti, ale kdykoli rádi zadeklamují, že jejich prioritou je budovat společnost vzdělanosti. Skutečnost je právě opačná. Ilustrujeme ji příběhem oboru bohemistiky na přední fakultě nejstarší středoevropské univerzity. Zrno od plev (2008) O impakt faktorech a financování humanitní vědy Martin Škabraha Stát smrdí od hlavy (2012) Václav Klaus je „velmi pobouřen tím, co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje“. Podpořil tak svého oblíbeného ministra, jakož [...]
Klausův Dobeš
Nestává se často, aby dával Václav Klaus někoho národu za vzor. Kdysi to byl zakladatel Harvardských fondů. „Více takových Kožených,“ prohlašoval garant kupónové privatizace a radoval se, jak přechází národní majetek do těch správných rukou. Nyní je ve hře něco neméně cenného než majetek. V sázce je vzdělanost národa. Profesor Václav Klaus opakovaně prohlásil za nejlepšího polistopadového ministra školství Josefa Dobeše. Právě toho, za jehož vedení hrozí českému školství podobný osud, jaký připravil Viktor Kožený českému námořnímu loďstvu. Vůbec není snadné pochopit, co by se mohlo Václavu Klausovi na ministru školství tak líbit. Možná ho zaujala profesionalita bývalého personalisty bezpečnostní [...]
Michal Hauser: Univerzita ve věku instrumentální racionality
Adorno, Liessmann a zánik vzdělanosti Návrat instrumentální racionality V kritické teorii nastaly během posledních čtyřiceti let dva obraty s tím, že druhý obrat je v jistém smyslu návratem před obrat první, tedy obratem k první generaci kritické teorie. Podle Adorna a Horkheimera, představitelů první generace, se v pozdním kapitalismu změnila racionalita v racionalitu instrumentální. Racionalita se vždy utváří pod vlivem vnějších, iracionálních sil a tento vliv je zapotřebí dešifrovat. Habermas nastolil první obrat, když začal rozvíjet normativní teorii racionality, v níž jde především o určení podmínek racionality zbavené mocenských deformací. Pak nastal další obrat či půlobrat, a některá témata první [...]
